První faktor je sycen především proměnnými „Chovat se vždy tak, aby si mne lidé vážili“, „Být tolerantní, žít v dobrém vztahu s lidmi“, „Naučit se poctivě pracovat, odevzdávat co nejlepší výkon“, „Pomáhat všude, kde je potřeba“, „Mít pocit, že jsem někomu užitečný“ a dále proměnnými „Najít si dobrého životního partnera“, „Žít ve správné rodině“ a „Nemít velké zdravotní problémy“.


První faktor tedy můžeme pojmenovat jako faktor dobrých sociálních vztahů. Faktor zahrnuje nejen orientaci na sociální prospěšnost jedince, ale i na určité nezbytné podmínky či zázemí, které jedince potřebuje k tomu, aby se mohl ve společnosti uplatnit a být užitečný.

Dle mého názoru metody maximální věrohodnosti a zobecněná metoda nejmenších čtverců poněkud ujasňují, že důraz v tomto faktoru padá do oblasti sociální prospěšnosti jedince než podmínek osobního života, které člověk k tomu, aby byl pro společnost užitečný, potřebuje. U těchto metod totiž dochází v porovnání s metodou hlavních komponent k „oslabení“ sycení proměnnými „Žít ve správné rodině“ a „Nemít velké zdravotní problémy“. Ukazuje se tedy, že žáci jsou orientováni na společenský život a že jim záleží na tom, aby se uplatnili a byli společnosti přínosní.

Druhý faktor je sycen zejména položkami „Být vzdělaný, mít velké znalosti“, „Naučit se poctivě pracovat, odevzdávat co nejlepší výkon“ a dále proměnnými „Žít ve správném životním prostředí“ a „Být hrdý na zemi, kde jsem se narodil“. Uvedené proměnné můžeme rozdělit do dvou skupin. První dvě položky lze popsat jako snahu jedince být schopný. Druhá skupina hodnot poukazuje na spokojenost s prostředím, ve kterém člověk žije a dané proměnné můžeme podobně jako v prvním faktoru opět chápat jako určité podmínky úspěchu jedince.


Druhý faktor tedy lze souhrnně pojmenovat jako faktor osobní zdatnosti (popřípadě faktor osobního výkonu).

Proměnná „Naučit se poctivě pracovat, odevzdávat co nejlepší výkon“ se objevuje jak u prvního, tak i druhého faktoru. Zatímco u faktoru dobrých sociálních vztahů poukazuje hodnota spíše na svou dimenzi sociální prospěšnosti (naučit se poctivě pracovat), tak u faktoru osobní zdatnosti je podstatná výkonností složka (podat co nejlepší výkon).
Metoda maximální věrohodnosti a zobecněná metoda nejmenších čtverců vyjasňují původní váhání mezi snahou být schopný a podmínkami úspěchu jednice (metoda hlavních komponent). Tyto dvě metody seřadily proměnné „Naučit se poctivě pracovat, odevzdávat co nejlepší výkon“ a „Být vzdělaný, mít velké znalosti“ jako proměnné, které tento faktor sytí nejvíce, a tudíž převažují nad hodnotami, které poukazují na spokojenost s prostředím, ve kterém člověk žije a popisují určité podmínky úspěchu jedince. Což vlastně navazuje na interpretaci prvního faktoru a podtrhuje význam společenského uplatnění, který žáci vnímají jako velmi významný.

Třetí faktor je sycen zejména proměnnými „Být ve svém budoucím životě úspěšný“, „Žít v blahobytu, mít hodně peněz“, „Umět se prosadit, mít dobré nápady“ a „Dobře vypadat, mít pěkný osobní vzhled“.


Dané hodnoty lze interpretovat jako materialistické, proto můžeme třetí faktor nazvat orientací na materiální hodnoty.

Třetí faktor přináší u všech metod prakticky stejné sycení proměnnými. U metod maximální věrohodnosti a zobecněné metody nejmenších čtverců shodně došlo k mírnému oslabení sycení hodnotou „Umět se prosadit, mít dobré nápady“, nicméně to na interpretaci nic nemění.

Čtvrtý faktor, který je v řešení metodou hlavních komponent sycen dvěma proměnnými, se interpretuje nejsnadněji. Významně u všech metod korelovala hodnota „Umět se o sebe postarat, být samostatný“ a záporně nejvýrazněji v rámci metody hlavních komponent korelovala položka „Žít ve shodě se svojí náboženskou vírou“, která „jde vlastně proti“ první hodnotě a naznačuje opačný směr vazby. Můžeme se tedy domnívat, že první hodnotu nám doplňuje v tom smyslu, že jedinec si chce žít podle svého, nechce být ničím omezován. U zbylých metod extrakce je záporná korelace této hodnoty spíše nevýznamná.


Čtvrtý faktor můžeme pojmenovat jako faktor nezávislosti.

Nově metoda maximální věrohodnosti a zobecněná metoda nejmenších čtverců přináší proměnnou „Najít si dobrého životního partnera“, i když s poněkud nižší mírou korelace. Přesto to dokresluje interpretaci faktoru nezávislosti tím, že nalezení dobrého životního partnera, a s tím spojené zakládání vlastní rodiny, vlastně vede dle žáků k budování samostatného života ve smyslu emancipace od primární rodiny.

Použití různých metod rotace faktorů
Co se týče různých metod rotace se na první pohled mírně liší výsledky rotace Quartimax a Oblimin, u kterých došlo k prohození pořadí faktorů 2 a 3.

Proměnné u faktoru 1 jsou u všech rotací kromě rotace Quartimax téměř do stejné míry syceny (alespoň co se týče posloupnosti). U metody Quartimax je míra sycení jednotlivých proměnných jiná, ale položky zůstávají víceméně totožné, což ve výsledku vede ke stejné interpretaci. U rotací Quartimax a Oblimin je výraznější sycení položky „Být hrdý na zemi, kde jsem se narodil“ a naopak u metody Equamax je oslabeno sycení hodnoty „Mít pocit, že jsem někomu užitečný“. Shodně u všech metod je oslabena i hodnota „Nemít velké zdravotní problémy“, což potvrzuje interpretaci, že respondenti hledí spíše na své uplatnění ve společnosti než na vlastní podmínky svého osobního života.

Faktor zdatnosti zůstává u metod Varimax, Equamax i Oblimin víceméně stejný. Pouze u metody Quartimax je jako faktor 3 nedostatečně sycen proměnnými. Zůstala zde akorát proměnná „Být vzdělaný, mít velké znalosti“ (s hodnotou pod 0,5). Dále zde můžeme najít poměrně nízké korelace hodnot „Žít ve správném životním prostředí“, „Být ve svém budoucím životě úspěšný“ a záporná korelace (opět nízká) s hodnotou „Chovat se vždy tak, aby si mne lidé vážili“. Dle mého názoru by byla interpretace tohoto faktoru pouze na základě této metody celkem ztížená.

Faktor třetí (u metod Quartimax a Oblimin faktor 2) lze opět pojmenovat jako faktor orientace na materiální hodnoty. U všech metod nacházíme prakticky stejné proměnné. Dochází pouze k oslabení proměnné „Umět se prosadit, mít dobré nápady“. Nic to ale neměnní na interpretaci. Ukazuje se, že žáci připisují velký význam tomu, jak člověk vypadá, nakolik je úspěšný a zda je majetný. To, jaký je jeho duševní potenciál, považují až za druhořadé.

Poslední faktor je u všech metod rotace shodně sycen proměnnou „Umět se o sebe postarat, být samostatný“. Můžeme tedy ponechat interpretaci faktoru jako faktoru nezávislosti. Přidává se také proměnná „Najít si dobrého životního partnera“ (viz výše).

ZÁVĚR

Na závěr lze říci, že všechny podoby metod přinesly hodně podobné výsledky a směřují ke stejným interpretacím. Odlišnosti bylo možné najít pouze u druhého faktoru, a to u metody rotace Quartimax (tady faktor 3), kde by se interpretace mohla jevit jako nejednoznačná. Podle mého názoru je pro interpretaci nejvhodnější metoda Varimax, která jasně vykresluje jednotlivé faktory a vede tak k poměrně snadné interpretaci.

Celkově lze říci, že žákům podstatně záleží na jejich společenském uplatnění a přínosu, a to jak z hlediska toho, jak být nápomocný, tak i jak společnost obohatit svými znalostmi a osobním potenciálem. Potvrdila se i typická teenagerovská orientace na materiální hodnoty jako je fyzický vzhled, finanční zabezpečení apod. Nepřekvapuje ani důraz na hodnoty osobní nezávislosti, samostatnosti a touhu nebýt ničím svázán či omezován.